 |
S Ó L O P R O V I O L U NECHCI SE DOTÝKAT NAIVNÍCH VZPOMÍNEK NECHCI SE POTÝKAT S TÍM CO JSEM MĚL HRÁT JEN TAK SI UŽÍVAT NAŽRAT JSME NEDALI SLEČINCE ŘÍKÁ SI TVÁ INTIMITA LÉČIVÉ STÉNÁNÍ STRUN PROTI BOLU TAK SLYŠTE VÁŽENÍ SÓLO PRO VIOLU SLYŠET TO STÉNÁNÍ DŘEVA CO NAHÁNÍ DO TĚLA PŘÍJEMNEJ LECHTIVEJ POCIT NA CHVÍLI ZASTAVIT CHVÍLI SE NEBRÁNIT STOPY TO ZANECHÁ JEN NA TVEJCH BÍLEJCH BOCÍCH LÉČIVÉ STÉNÁNÍ STRUN PROTI BOLU TAK SLYŠTE VÁŽENÍ SÓLO PRO VIOLU P A P Í R O V E J S V Ě T PAPÍROVÝ HROBY ZE STARÝCH NOVIN ZEĎ PAPÍROVÁ JMÉNA UŽ UMÍM NAZPAMĚŤ PAPÍROVÝ SOCHY STARÝ DVĚ STĚ LET STEJNÝ PAPÍROVÝ KSICHTY ABYCH SI JE PLET PAPÍROVÁ VRÁTKA VYSTŘIŽENÁ NA MÍRU NA PŘIPRAVENÝ PANTY Z REZAVÝHO PAPÍRU PAPÍROVÝ SOCHY STARÝ DVĚ STĚ LET STEJNÝ PAPÍROVÝ KSICHTY ABYCH SI JE PLET PAPÍROVÝ CHARAKTERY VŠECH TĚCH LIDÍ KOLEM MĚ BORTÍ SE JAK DOMKY Z KARET PŘIKREJVAJ SE VZÁJEMNĚ PAPÍROVÝ SOCHY STARÝ DVĚ STĚ LET STEJNÝ PAPÍROVÝ KSICHTY ABYCH SI JE PLET M O U S E H O L E u m ( m y š í m i ch o d b a m i ) (26.-27.10.2002, FRÝDLANT) NAHLÉDNU DO TMY CO NA MĚ POD ZEMÍ ČÍHÁ MYŠÍMI CHODBAMI PROLETÍ NADZEMNÍ TÍHA PAK UŽ JEN ČEKÁM AŽ OTEVŘE KRÁM KOLIK MU DÁM NA PRSTECH POČÍTÁM… …KRÁM PLNÝ LOUTEK A STÍNŮ INDIÁN S DÝMKOU PANENKA POTICHU ŠEPTÁ „ŠKRTNI MI SIRKOU SLÁMA V OHNI TAK HEZKY LECHTÁ“ MYŠÍMI CHODBAMI DO SVĚTA ČAR NEVÍM JSEM BLÁZEN SÁM JEN SI TAK PŘIPADÁM… …ZDÁLI MĚ SLEDUJE KRÁL BLÁZNŮ INDIÁN S DÝMKOU A STAŘEC SE SLEPECKOU HOLÍ TVRDÍ „JDU SÁM RÁNA AUTEM TAK PŘÍJEMNĚ BOLÍ“ DÁL POSPÍCHÁM SKORO NEDÝCHÁM V DAVU SLÝCHÁM HLEDEJ SVĚTLO… …NEBO TĚ OVLÁDNE KRÁL BLÁZNŮ JEDNA Z TĚCH CHODEB KONČÍ MALOU SVĚTLOU DÍROU POSPÍCHÁM K NÍ CHODNÍKY POSIPANÉ SÍROU UŽ VYLÉZÁM A NEJSEM SÁM SE MNOU JDE ZÁSTUP ZMATENÝCH DUŠÍ… …VZÝVAJÍ MĚ JAKO KRÁLE BLÁZNŮ Z A H R A D A PROČPAK JSTE LIDÉ PROČPAK JSTE SAMI PROČPAK JEN ROZNÁŠÍTE PROČPAK TY FÁMY A PROČPAK O NĚM A PROČPAK O MĚ ZA PLOTEM EDEN HADA NA STROMĚ PROČPAK TEN PLOT PROČPAK TA REZ INFEKCE V KRVI KDO BY TAM LEZ AŽ TEN PLOT ZREZNE PROČPAK SE SMÁT NEPŮJDEM DOVNITŘ K NÁM PŮJDE HAD DĚLAJ SI ŠOUFKY (TY) SYČÁCI SNAD PREJ HADÍ NOHY NEMÁ TEN HAD JÁ VIDĚL TY STOPY A DÍRU V PLOTĚ JEŠTĚŽE PANE JEŠTĚŽE MÁM TĚ D U P Á N Í E M O C Í / Š E P O T C I T Ů VÁLÍ SE V NÁVALU VZDYCHAJÍCÍCH NADĚJÍ VLAK KTERÉMU MÁLO JE ROZPĚTÍ KOLEJÍ POSBÍRÁ SVÉ CITY BORDEL Z ROZSYPANÝCH POPELNIC ZÁVÍRÁ SVŮJ KLÍN " DNESKA ZASE NIC." OSAMĚLÁ KRÁSA VE SVÉM VLASTNÍM POKOJI POHLAZENÍ PO TĚLE SAMA PO SVÉM, SAMA SOBĚ DUPÁNÍ EMOCÍ STŘÍDÁ VE TMĚ ŠEPOT CITŮ ŽE SNAD S BOŽÍ POMOCÍ SE OBJEVÍ I ZA ÚSVITU PAK KONEČNĚ VSTANE ZE SVÉ TEPLÉ POSTELE A VYRAZÍ NAHÁ JENŽE NEVÍ KAM JE TROCHU ZMATENÁ SPLÝVÁNÍ SVĚTŮ ZDÁ SE MI TO NEBO NE SNAD TO NEPOPLETU BLÍŽÍ SE KE DVEŘÍM SAMY SE OTVÍRAJÍ JE TO PODEZŘELÉ, SKŘÍPOU JAK KDYŽ SE JÍ VYSMÍVAJÍ BOSOU NOHOU NAKROČÍ DO PRÁZDNA VTOM SE PROBOUZÍ BYL TO JENOM SEN TAK KONEČNĚ VSTANE ZE SVÉ TEPLÉ POSTELE A VYRAZÍ NAHÁ STEJNĚ POŘÁD NEVÍ KAM... ... JE TROCHU ZMATENÁ J A K É T O J E D N O U B U D E KDO JE TEN KDO ODPOVÍ A KDO MI PAK ZARUČÍ JAK TO BUDE AŽ JEDNOU SKLAPNOU VÍČKA NA OČÍCH DVĚ ŠACHOVÉ FIGURY NEDOHRANÉ PARTIE DESET KROKŮ Z POLE VEN KDO KOHO DŘÍV ZABIJE TENKÉ NITKY ZPUCHŘELÉ PODLEHLY UŽ NÁPORU METRO Z PEKLA DO NEBE PŘES OČISTEC NAHORU NEKONEČNÁ STANICE ŘEŠENÍM JE SLOVO HŘÍCH KDYŽ Z DŘEVĚNÉ LAVICE SLYŠÍŠ JEN SVŮJ VLASTNÍ SMÍCH OSTRÉ VRABČÍ ZOBÁKY ŠIMRAJÍ TĚ PO TĚLE NEMÁŠ ANI NA VRÁNY NA PELESTI POSTELE M Á L O J E M Á L O MÁLO JE MÁLO LIDÍ CO VĚŘÍ NA NĚ VĚTŠINOU VYPADAJÍ DŮLEŽITĚ ODHODLANĚ A MÍSTO RUKY PODÁVAJÍ JEN VIZITKY MÁLO JE MÁLO LIDÍ CO VĚŘÍ NA KYTKY NA PTÁKY A MOTÝLY A NA SLUNCE CO SVÍTÍ DO DNE NA SVOJE SNY A NA VŠECHNO CO NORMÁLNĚ NENÍ MOŽNÉ U SOUDU PAK SOUDÍ NÁS NESTRANNÁ POROTA LÁSKA A DVA LIDÉ VERSUS HNUSNÁ NOČNÍ SAMOTA CO JE PRAVDA? CO JE LEŽ? CO UZNÁVAT? ČEHO SE BÁT? KOMU VĚŘIT? NIKDY NEVÍŠ - BUDE STUDĚT A NEBO HŘÁT ŘEKNI LÁSKO PROSÍM ZÍTRA, ZA ROK, ZA DVA A NEBO HNED KTERÝM SMĚREM LEŽÍ A JESTLI MÁME VŮBEC ŇÁKEJ SVĚT P O L I T I C K Á MOCNÁ SÍLA STÁTU A OSTNATÝHO DRÁTU OMOTALA MUŽE, ŽE ZA VŠECHNO MŮŽE ŽE OTVÍRAL ZÁMKY, ŽE VYKRAD TŘI BANKY V TRAFICE PAK ZNÁMKY A V HOSPODĚ SLÁNKY ŽE ZABIL TŘI HUSY UŽ SE V LÁGRU DUSÍ ŽE PŘEHRADIL ŘEKU, PŘIZNAL PO PENDREKU ŽE VYBÍRAL SCHRÁNKY A ČET CIZÍ DOPISY PROTOKOL BEZ POZNÁMKY ZA TOHLE HO POVĚSÍ MOCNÁ SÍLA STÁTU A OSTNATÝHO DRÁTU PROPUSTILA MUŽE, ŽE ZA NIC NEMŮŽE PRO NEDOSTATEK DŮKAZŮ A PROTOŽE MĚL ZNÁMÝ TAK UNIKL PROVAZU A SOUDNÍMU STÁNÍ TEĎ UŽ JE NA SVOBODĚ, KOMU SE TO NEZDÁ ŽE JE VŠECHNO V POHODĚ, ON MEDIÁLNÍ HVĚZDA G A N G S T E R S K ÁHORKÁ VODA VE VANĚ VYPADÁ TO OHRANĚ NAFOUKNUTÁ MRTVOLA STEJNEJ PŘÍBĚH DOKOLA ROZBITÁ HLAVA O VOLANT FEMME FATALE A JEJÍ FANT HRAČKA RÁŽE 35 A PILNÍČEK POD NEHET A PAK STOJÍ S PISTOLÍ V NEJVĚTŠÍ BANCE V OKOLÍ A ONA ŘVE DO TICHA NA BANKÉŘE ŽE POSPÍCHÁ NIČEHO SE NEBOJÍ V NEJCHLADNĚJŠÍM POKOJI JINÁ BY HNED UTEKLA KDYŽ VÍ ŽE PŮJDE DO PEKLA Z TOHO PLYNE JEJÍ KLID KDYŽ TO CHCE TAK MÁ TO MÍT ZNOVU KŘIČÍ DO TICHA ŽE KE VŠEM ČERTŮM POSPÍCHÁ Z T R Á T A P A M Ě T I ( s e n i l n í )SEDÍM NA POSTELI V NEZVYKLÝM ROZMARU NOHOU JEN NAHMATÁM PLSTĚNOU BAČKORU ZVEDÁM SE ŽE DNES PŮJDU BÁSNĚ PSÁT ŠOURÁM SE PO DOMĚ SNAD JE MI ŠEDESÁT ÚSMĚV CIZÍ ŽENY NESKUTEČNÁ PODOBA TOUHY NESPLNĚNÝ A CIGARET ZÁSOBA ZVEDÁM SE ŽE DNES PŮJDU BÁSNĚ PSÁT ŠOURÁM SE PO DOMĚ SNAD JE MI PADESÁT NA NÁVRAT PAMĚTI ZAVÍRÁM SÁZKY PROHLÍŽÍM FOTKU ČERNOBÍLÝ KRÁSKY ZVEDÁM SE OD STOLU UNAVEN VELICE ŠOURÁM SE PO DOMĚ SNAD JE MI ČTYŘICET FOTKA SE ROZPIJE NA RUKOU ZPOCENÝCH LEPŠÍ NEŽ SILNEJ LÉK PAMĚTÍ ZTRACENÝCH ZVEDÁM SE OD STOLU UNAVEN VELICE ŠOURÁM SE PO DOMĚ TÁHNE MI NA TŘICET ZASTAVÍM PÁTRÁNÍ NARAZÍM NA PRAVDU SKUTEČNÁ DVACÍTKA JE KONEC HAZARDU ZVEDÁM SE OD STOLU UNAVEN VELICE ROZBÍJÍM PUSTO, OKNO, TÁHNE MI NA DVACET P Í S E Ň P R O M A R T I N A NA LOUKÁCH STARÉ ŘÍŠE KVĚTY MÁKU NA SLUNCI SE BĚLAJÍ VEČER VE STODOLE SYMPATIEMI K NIM SE STARÝ MAGOR VŮBEC NETAJÍ AKORDEON KVÍLÍ JAK ZE STARÉ PÁSKY ČERNÁ RAKEV, BÍLÉ MÁKY A ĎÁBELSKÝ SMÍCH EVERYBODY SMOKING JEN TAK NEBO Z NEDOSTATKU LÁSKY ABY JÍ PAK ČLOVĚK ASPOŇ DO SVÝ SMRTI JEDNOU STIH KAPELA HRAJE ZAHALENÁ DO TMY POD VÍKEM BEZNOHÉHO KLAVÍRU ZDRÁVAS MARIA JEN ZA VÁS PANE TAK JAK JSTE PLNIL PRÁZDNOTU PAPÍRU |
